Bylas už jen kousek od svého domu. V té tmavé ulici nebyl nikdo, a tak ses jí vydala. Zkratka k domu ti po celém dni přišla vhod. Nikde nikdo, tak proč si nezkrátit cestu. Vyrazila jsi! V tom se na ulici objevil muž s kapucí přes hlavu.
Znejistěla jsi …..
Pokračuješ dále, svíráš kabelku a v druhé ruce klíče od domu. Míjíte se, hlavou ti probleskne, že ses bála zbytečně. V tom ucítíš jeho ruku na svém rameni – prudce tebou škubne, cítíš pálení v očích. Slzák! Nastříkal ti ho přímo do očí! Nevidíš vůbec nic, cítíš jen, jak ti rve kabelku z ruky a pak slyšíš, jak utíká pryč. Naštěstí jsi přišla jen o kabelku, jsi v šoku a máš pár modřin.
Ale pojď zpět na začátek uličky…
Vstoupila jsi nv tom na ulici a vidíš proti sobě muže s kapucí na hlavě. Instinktivně chceš udělat krok zpět, ale už jsi příliš daleko na ústup. Sevřeš proto v ruce slzný sprej a jdeš mu vstříc. Kabelku šikovně přehodíš přes druhé rameno a jsi připravená na nejhorší. Díváš se na něj a on na tebe – brzy se minete! Procházíte kolem sebe a v tom tě chytí za rameno. Prudce tebou škubne, ale ty jsi připravená! Tvoje ruka letí proti jeho obličejí a v zápětí jej zasáhne paprsek z tvého spreje. Muž zasýpe po ráně na nos a hned na to dostane dávku z slzného spreje a pořádný kop do rozkroku.
Utíkáš k domu a vběhneš do něj. Když se za tebou zavřou dveře, hrozně se ti uleví. Hlavou ti proběhne čas v tělocvičně a těch pár okamžiků před chvílí na ulici.